Hodinky do pěti tisíc, které nejsou kompromis

Nad padesát tisíc je hodinkářský svět plný poezie a nad pět set tisíc plný investic. Zajímavější otázka je, co se dá koupit za částku, kterou člověk oželí, když hodinky spadnou ze stolu.

Quartz není sprosté slovo

Bateriové hodinky jdou přesněji než mechanické, jsou tenčí, levnější a nepotřebují servis. Odchylka dobrého quartzu je patnáct vteřin za měsíc, u mechanického strojku je to spíš patnáct vteřin za den. Kdo chce hodinky hlavně proto, aby věděl, kolik je hodin, nemá důvod jít jinam.

V pásmu do tří tisíc se dají sehnat quartzové hodinky se safírovým sklem, ocelovým pouzdrem a slušnou vodotěsností. To je kombinace, která ještě před patnácti lety stála násobně víc.

Automat za pár tisíc

Mechanické hodinky s automatickým nátahem se dneska dají koupit od zhruba tří tisíc, obvykle s japonským nebo čínským strojkem. Nejdou přesně, mají menší přesnost než telefon, a přesto na nich něco je — je to poslední běžně nošená věc, která funguje čistě mechanicky.

Co čekat: odchylku dvacet až třicet vteřin denně, výdrž kolem čtyřiceti hodin bez nošení a servis jednou za pět až sedm let, který bude stát skoro tolik co hodinky. Kdo s tím počítá, nebude zklamaný.

Na co koukat

Safírové sklo místo minerálního — poznáte to podle toho, že se po roce nošení nevyboulí škrábanci. Ocelové pouzdro místo pochromovaného zinku. A vodotěsnost alespoň deset barů, pokud je chcete nosit i v dešti a při mytí rukou. Údaj tři bary znamená v praxi „nesmí zmoknout“.

Řemínek je to nejsnadnější, co jde vyměnit, takže na něm při výběru nezáleží. Kožený za tři sta korun promění vzhled hodinek víc než cokoli jiného.

Čemu se vyhnout

Módním značkám, které si nechávají hodinky vyrábět pod licencí — platíte logo a dostanete nejlevnější dostupný strojek v pouzdře z měkkého kovu. A chronografům do dvou tisíc, kde stopky bývají ozdobné a po roce se přestanou vracet na nulu.