Ať už patříte k těm, kteří kolem třiceti let stále bydlí u rodičů, nebo ne, jistě víte, že spousta mladých lidí dnes oddaluje odchod z rodného domu. Pryč jsou časy, kdy dcery i synové rychle a rádi osamostatňovali. Proč tomu tak je?
Mamánek, závislák, neschopa?
Už jen málo z těch, kteří stále zůstávají u rodičů, je příznivcem maminčiny péče, vaření, starání se o chod domácnosti. Není to ani závislostí na vztahu s rodiči, nebo vazbě na domov. Už neplatí ani dlouho zažité, že je holka nebo kluk, který je kolem třiceti doma, neschopný naspořit peníze, nebo ten, kterého žádná nechce a je to proto podivín.
Doba je bohužel zlá a to se odráží i v sociální sféře mladých lidí. Chtějí-li dosáhnout na vlastní bydlení, musí buď velmi dobře vydělávat, nebo mít slušně naspořeno. Ideální je, pokud měli možnost něco do začátku naspořit rodiče.
Začátek spoření s nástupem do zaměstnání je velmi dobrý, ale je potřeba spořit pár let, abychom dosáhli na alespoň trochu vyšší částku, kterou banky a stavební spořitelny na bydlení poskytují.
Protože ale absolventi často nemohou seznat práci a až ji seženou, není příliš placená, není velké spoření z čeho hromadit. Rodný dům je tak velkou šancí, jak ušetřit a v podstatě mladým mužům často nezbývá nic jiného, než se uskromnit, i když by ve skutečnosti velmi rádi začali budovat své bydlení.
Spořit a naučit se hospodařit
Abyste mohli bydlet co nerychleji ve svém, je dobré skutečně dobře spořit a neplýtvat finance zbytečně. Když si budete psát, co všechno si během dne koupíte, určitě budete překvapeni, kolik zbytečností vytáhne z peněženky za měsíc docela vysokou sumu. Všichni finanční poradcové doporučují psát si, za co utrácíme a tak efektivně šetřit.
Pokud kouříte, spočítejte si, kolik bysete za krabičky měsíčně ušetřili a kolik cihel byste za ně na nový dům koupili. To bude zajímavou motivací.
Uspořené peníze nenechávejte v hrníčku na poličce, ani na běžném účtu. Zařiďte si spořicí účet, který je mnohem lépe úročený a vkládejte na něj, co jen jde. Při tom založte i zmiňované stavební spoření.
Jeden komentář u “Třicítka na krku a stále u rodičů. Dnešní trend, nebo nutnost?”