Dovolená bez auta? Dnes nemožné

pujcovna-autDovolená je pro nás vysněnou dobou, kdy si konečně odpočineme, zbavíme se všedních starostí a upustíme od denních stereotypů. Samozřejmě, že dovolená znamená pro každého trošku něco jiného. Někdo si raději užije pláž, prosluněné pobřeží a vysoké teploty, jiný si nedokáže představit volno bez aktivit, výšlapů na horách a turistiky. Všichni máme ale jedno společné. Tím je poznání nových koutů, míst a měst.

Bez auta, ale s autem

Mnoho Čechů se vydává na dovolenou vlastními automobily. Určitě se to vyplatí do méně vzdálených míst, jako je například sever Chorvatska, sever Itálie, ale i Slovinsko, Slovensko nebo sousední státy. Ovšem co když se vydáme zrovna na jih Itálie? Samotná cesta automobilem se nemusí vyplatit. Přicestujeme tedy sice autobusem nebo letecky, ale pro přesuny by se možná více hodil vlastní automobil. Ale i v takovém případě existuje řešení.

Řešením může být pronájem automobilů. Půjčit si automobil můžete stejně tak, jako u nás. Půjčení auta v Itálii může být tedy velmi vhodnou službou! Nemusíte zrovna přijet vlastním vozem, ale přesto se můžete v okolí, kam se chcete podívat, pohybovat individuální dopravou! Pronájem vozů je v zahraničí velmi oblíben a ani se nejedná o nijak náročnou záležitost.

Auto si lze půjčit kdekoliv, klidně i v USA

Obliba půjčoven aut roste. Je to především díky tomu, že nejste vázáni na hromadnou dopravu nebo taxi a můžete se zajet podívat libovolně dle svého uvážení. Půjčovna aut Vám půjčí auto na libovolnou dobu a vy k tomu nepotřebujete ani žádný speciální doklad. Platí klasický řidičský průkaz (nesmí končit platnost) a zaplatíte vratnou kauci. Poté je Vám vůz zapůjčen a po vrácení dostanete zpět kauci a zaplatíte pronájem vozu. Pohonné hmoty si hradíte nejčastěji sami.

Velmi oblíbený se stal pronájem aut v USA. Jak samotní turisté, tak i obyvatelé této země si oblíbily půjčení aut. Často se zde mohou pohybovat levnými taxíky, ale v případě potřeby je lepší vlastní automobil, což zde využívají i turisté. V zemi sice klesá nákup vozů do soukromého vlastnictví, ale samotný pronájem automobilů USA roste.

Killdozer!!!

Marvin Heemeyer byl normální svářeč, který podnikal, nicméně dostal se do sporu s místní radnicí a tak dále. Nemusíme řešit co se stalo. Ovšem jednou mu došla trpelivost, zaplatil na radnici pokutu, prodal svůj malý podnik a na rok a půl se vytratil z veřejného života. Po celou tu dobu ovšem pracoval na své pomstě, koupil si buldozer a jako zručný svářeč ho proměnil na monstrum, které vidíte ve videu. Mělo pancíř odolný ráně z bazuky a nedalo se k němu dovnitř dostat. Což bylo podstatné, protože buldozer je pomalý a policie by ho dostala. Proto vybavil kabinu klimatizací, jídlem, pitím, monitory na které mu kamery přenášely co se děje okolo jeho killdozeru a také docela velkou palebnou silou, puškou Barrett M82 kalibr 50, útočnou puškou AR 15 a ostřelovací puškou. U sebe v kabině měl také 9mm pistoli a revolver. Měl to holt panáček promyšlené, to se musí nechat. My můžeme říci, že se během jeho akce kromě materiálních škod nikomu nic nestalo.

[youtube id=“C4nlcmmt8X0″ width=“600″ height=“350″]

Tupí amíci

Abychom vám přinesliKvalitní a poučnou zábavu, surfovali jsme po youtube, nicméně nepodařilo se nám nalézt původní video. Ale to nevadí, to co předvedli tázaní v minutě a půl bohatě stačí a vy se můžete pobavit lidskou blbostí, která jak víme nezná hranic.

[youtube id=“ndBmkh3F-uY“ width=“600″ height=“350″]

Video je s českými titulky.

Historie ledního hokeje – část druhá (NHL)

V minulém článku jsme si představili hokej od samotného zrodu, v tom dnešním se přesuneme do doby nám bližší do dvacátého století. Konkrétně zůstaneme u toho severoamerického, jelikož jak každý ví, Kanada je kolébka hokeje (o tom jste se mohli přesvědčit minule).

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v Kanadě hrály jen městské soutěže, resp. turnaje, kterých se zúčastňovalo jen pár týmů a samozřejmě na amatérské úrovni, hráči si půjčovali výstroj z jiných sportů a o platu si mohli nechat zdát. Až v roce 1885 se začalo rodit cosi jako profesionální liga, když se pár angažovaných sešlo v Montreálu a vytvořili Amatérskou hokejovou asociaci Kanady (která například snížila počet hráčů ze stávajících devíti na sedm). Ve stejném roce pak ve městě Kingston vznikla první organizovaná liga, ve které hrály čtyři týmy. První vítězství v této soutěži si odnesli hráči Queens University, když porazili Athletics 3:1. Další zlom přišel o pár let později, konkrétně roku 1892 kdy tehdejší hokejový nadšenec, kanadský generální guvernér lord Stanley věnoval hokeji pohár, který je nyní nejstarší sportovní trofejí na světě. Ano, jedná se o Stanley Cup a měl ho každý rok získat nejlepší tým. V té době se ovšem o jeho vlastnictví mohl přihlásit kdokoli kdo dal dohromady tým a vyhrál. Prvním klubem, který ho vyhrál byl Montreal AAA, který porazil Ottawa Capitals 3:1. Perličkou je, že lord Stanley nikdy žádný zápas o svůj pohár neviděl, protože jej věnoval před svým návratem do Anglie, kde už zůstal.

[youtube id=“nhx6CkA-nqU“ width=“600″ height=“350″]

Když přišel pohár, začal nabírat na prestiži. A kde je prestiž, jsou i peníze. Roku 1903 vznikl první profesionální klub Portage Lakes. Nedlouho poté začaly v bohatých městech které si to mohly dovoli další kluby a byla ustavena první opravdu profesionální liga International Proffesional Hockey League (IPHL). Už tehdy se ovšem liga potýkala i s problémy dneška a sice vysokými platy hráčů, které vedly k tomu, že liga roku 1907 zanikla. Profesionální hokej ovšem ne, protože už tehdy ho Kanaďané považovali za svůj národní sport (a kdo v Kanadě někdy byl, tak vám potvrdí že je to pravda a že děti tam skoro dříve bruslí než chodí, v Kanadě opravdu bruslí všichni) a tak roku 1908 vznikla Ontario Profesional Hockey League, o dva roky později pak National Hockey Association (NHA). Po skončení sezóny v roce 1910 se pak tyto dvě soutěže spojily, pokračovaly pod názvem NHA a navíc si pod svá křídla vzali i Stanley Cup, který se stal trofejí pro vítěze.

Roku 1911 vznikla ve Spojených státech jako odpověď na kanadskou NHA soutěž Pacific Coast Hockey League (WCHL), která ale nebyla tak dobrá a svým severním sousedům nemohla konkurovat. Tahle doba byla dobou změn, ligy i kluby se snažily hokej zatraktivnit (především známý rodinný klan Patricků). Jednou z převratných změn pak bylo, že roku 1915 přibrala NHA do svých řád klub ze Spojených států, Portland. O rok později se přidal Seattle, což vedlo k jednání v Montrealu roku 1917, kde se vlastníci klubů (mimo jiné těch nejstarších, jako Ottawa Senators, nebo Montreal Canadiens) dohodli na nové soutěži, kterou nebyla jiná než NHL. Ovšem stále nebyla jediná, existovaly další, které spojovaly jiné kluby, které soutěžili s kluby NHL o Stanley Cup. NHL ale byla velmi úspěšná a stalo se pouze jednou, že pohár vy\hrál někdo mimo NHL, bylo to v roce 1925.

NHL se neustále rozšiřovala a už roku 1927 měla deset účastníků, přidali se například Chicago Black Hawks, NY Rangers, nebo Detroit Cougars, což je nynější Detroit Red Wings. Kvůli druhé světové válce a celosvětové hospodářské krizi ovšem NHL musely některé tmy z finančních důvodů opustit a od roku 1942 se hrála NHL jen v šesti klubech, což bylo známé jako Original SIx.

V polovině šedesátých let vznikla WHL, Western Hockey League, která chtěla NHL konkurovat, hrát s ní o Stanley Cup a stát se hlavní soutěží na americkém kontinentu. NHL se to snažila odvrátit nabráním nových klubů a do tří let se rozrostla o další čtyři týmy. Horzba byla odvrácena, nicméně v roce 1972 byla založena Western Hockey Association (WHA), která byla pro NHL opravdu vážným konkurentem. NHL se proto rozhodla opět rozšířit své řady a to hlavně proto, aby WHA tyto týmy nazabrala dříve. Do dvou let posílila o čtyři kluby. NHL a WHA spolu soupěřili až do roku 1979, kdy WHA zanikla a část klubů přešla do NHL. Ale zpět k NHL. To se stále rozšiřovala, rostla a stále roste. Paradoxní je, že ačkoli je soutěž původem kanadská, týmy z USA počet týmů z Kanady převyšují.

NHL má oproti jiným soutěžím na světě odlišná pravidla, administrativu i financování, ale to si vysvětlovat nebudeme, protože tohle je opravdu stručná historie a podrobná historie pouze NHL by vystačila na pořádně tlustou knížku. Nás jako Čechy může hřát to, že v NHL mají čeští hráči nesmazatelnou stopu a patří mezi tahouny svých klubů.

Kondomy v pornu?

Budeme předpokládat, že jste už někdy viděli nějaký pornografický film. I když byste neměli, protože Ježíš u toho pláče a vyschne vám mícha. A také budeme předpokládat, že už jste někdy měli sex s kondomem, i když je to jako dívat se na televizi přes brýle na svařování. Ale upřímně, tohle je docela zastaralý názor, kondomy jsou v pohodě, fakt. Jsou to sice děsní kazišuci (protože není nic lepšího než věta: Počkej, musím si nasadit gumu.) a po dokončení se nám na ně fakt nechce sahat a vyhazovat je, protože jsou oslizlé jako sopl, nicméně v dnešní době jsou zásadní výbavou, pokud nechcete chytit venerickou chorobu a existuje tolik druhů, že třeba s ultratenkými si při sexu ani neuvědomujete, že váš Pepyk chodí domů v pláštěnce. No a taky je lepší dát pár korun za prezervativ, než pak platit dvacet let alimenty.

Kombinace porna a kondomu je už ale poněkud bizarní. Ano, na sexu s kondomem nic není a de facto dělá porno s kondomem osvětu zdravého sexu, jenže je to prostě divné. Ne že by nás měli zajímat na pornu ptáci, jenomže koukat na to jak do Mekky všech penisů zajíždí nějaká gumová zahradní hadice je prostě divné. Ovšem v Los Angeles si myslí opak. Respektive vedení města má na kondomy v pornu trochu jiný názor a na začátku tohoto roku úspěšně odhlasovali povinné používání kondomů v pornofilmech. Proč zrovna Město Andělů? Jak jistě víte, Los Angeles, to je Hollywood, celebrity, modelky a Matt Damon. Ale existuje i tzv. odvrácená tvář Hollywoodu a sice porno průmysl, Los Angeles je totiž centrum porna celého USA a vydělává miliardy dolarů. Většina pornofilmů se tam točí bez kondomu (i když teď už asi ne) a i přes přísné kontroly prý hrozí, že se herci mohou nakazit AIDS, či jinou závažnou nakažlivou chorobou, což si myslí Los Angeleská nadace pro léčbu AIDS (AIDS Healthcare Foundation). A jelikož si myslela, že město nepostupuje proti pornoprůmyslu tak jak má, vytvořila petici a na základě dostatečného počtu podpisů chtěla požádat radnici o referendum, ve kterém by si občané rozhodli, zda se mají v pornu používat prezervativy. A jako vždy, přišla na řadu vyčůranost, radnice se totiž zalekla (i když zalekla je asi silné slovo), protože referendum by město přišlo na cca čtyři milióny dolarů a tak se rozhodla převzít iniciativu a hlasovala o návrhu sama. Návrh prošel 12:1.

Samotný pornoprůmysl se začal bouřit, považují to za zásah do jejich svobod a tvrdí, že kondomy snižují výkonnost pornoherců. Pár pornoherců se ovšem vyjádřilo, že by raději natáčeli s kondomem, ale produkce jim to zakazuje a oni nemohou jít proti svému zaměstnavateli. Ale stejně jako v jakékoli jiné práci, i pornoherci mají své (snad) odbory, které by je proti tomuto měli chránit a umožnit jim chránit se před nebezpečím nakažlivých chorob, protože nemůžeme říct, že by při natáčení porna nikdy nikdo AIDS nedostal, naopak. Ale stejně jako v jiné práci, zkuste odmlouvat zaměstnavateli (běž, na tvoje místo čeká deset dalších).

Asi je to dobré nařízení. Pro diváky ne, ale pro samotné herce je to jistě bezpečnější. Studia na úrovni samozřejmě dělají všem hercům testy, ale člověk nikdy neví.