Chrápání může být nebezpečné

Za chrápání můžeme označit zvukové fenomény, které vznikají vibrací měkkých tkání hltanu, zejména měkkého patra a čípku při dýchání. V našich ložnicích jde skutečně o častý jev – ve spánku chrápe až 40 % mužů, u žen je číslo poněkud nižší, a to zejména díky působení hormonů a také větší pružnosti dýchacích cest.

Je třeba mít na paměti, že chrápání je problém nejenom sociální a kosmetický, ale i zdravotní. V některých případech totiž dochází spolu s chrápáním i ke vzniku tzv. apnoických pauz, laicky řečeno období bez dýchání, krátkých okamžiků zástavy dechu.

Clker-Free-Vector-Images / Pixabay

Důvody chrápání

Chrápání se objevuje ve spánku z toho důvodu, že je obecně sníženo napětí svalů, a tedy i těch v dýchacích cestách. Měkké patro a čípek se tak snáze rozkmitají a vzniká typický zvukový fenomén chrápání.

Proč je chrápání tak časté? Na vzniku se podílí kombinace několika faktorů. Velkým rizikem je nadváha či obezita. Lidé s nadváhou mají cévy hltanu prostoupeny tukem, a proto jsou ještě méně pevné a umožňují snazší vibrace hltanu. I u nich jsou podstatně častější apnoické pauzy.

Na vznik chrápání může mít vliv i kouření nebo konzumace alkoholu. V některých případech stojí za chrápáním i ucpaný nos nebo některé nemoci dýchací soustavy (astma, katary horních cest dýchacích).

Ženám poskytují jistou ochranu před chrápáním ženské hormony a větší pružnost dýchacích cest, nicméně i po menopauze problém narůstá. V mladším věku ženy mohou také chrápat, ale jakoby tišeji oproti mužům.

Kdy jít k lékaři

Rozlišujeme v podstatě dva typy chrápání – prosté, kdy nedochází k apnoickým pauzám a problém je tak pouze sociální, ale ne zdravotní. Takového pacienta označujeme za tzv. ronchopata.

Na druhé straně apnoik by měl být vždy vyšetřen lékařem a adekvátně léčen. U něho totiž dochází k apnoickým pauzám, kdy dochází ke krátkým okamžikům bezdeší během spánku. Bylo prokázáno, že tito pacienti jsou ohroženi vznikem kardiovaskulárních onemocnění – od vysokého krevního tlaku až po infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody. Situaci proto není dobré podceňovat. Ideální je, aby byl pacient vyšetřen lékařem specialistou, často z oboru ORL, ideálně specialistou na spánkovou medicínu. Ten provede kromě základního ORL vyšetření i monitoraci spánku speciálním přístrojem, který dokáže určit přítomnost apnoických pauz v průběhu spánku.

Lék proti chrápání

V lékárnách lze zakoupit různé typy nosních či ústních sprejů, které jsou prezentovány jako účinní pomocníci proti chrápání. Lékaři jsou k jejich účinnosti podstatně skeptičtější. Jako spolehlivé prostředky k odstranění chrápání je rozhodně nemohou doporučit. Z jejich hlediska je jedinou účinnou možností léčby operace v kombinaci se správným životním stylem (zejména snížení tělesné hmotnosti v případě nadváhy).

Operační léčba chrápání

V případě prostého typu chrápání je indikací k operaci vlastní rozhodnutí pacienta – chrápání obtěžuje jeho nebo okolí. Operační zákrok se provádí v místním znecitlivění, a to pomocí laseru (tzv. laserová uvulopalatoplastika). Pacient krátce po zákroku odchází domů. Účinnost metody je dle lékařů velmi vysoká.

Jiný typ zákroku se provádí v případě apnoických pacientů. Těm jejich operaci hradí zdravotní pojišťovna, na rozdíl od výše uvedených pacientů.

Jak omezit chrápání

V první řad je vhodné upravit spací polohu. Ke chrápání dochází nejčastěji v poloze na zádech, raději proto zvolte spaní na boku.

Vhodné je omezit kouření či konzumaci alkoholu. V případě nadváhy či obezity se snažit snižovat svoji hmotnost.

Nezapomínejte, že i ucpaný nos může způsobit chrápání, stejně jako další onemocnění horních cest dýchacích. Snažte se proto odstranit i tento problém.

Chrrrrrrrrrrrrrrrrápete?

Chrrrrrrrrrrrrrrrrápete?. Že ne? No, je docela možné že o tom ani nevíte. Nicméně pokud s někým žijete, je téměř jisté že to víte a je úplně jisté, že to vaší partnerce vadí, protože chrápání je fakt jedna z nejprotivnějších věcí, zvlášť tehdy když chrápavec usne dřív než vy. A nejenom přítelkyně nebo manželka, podle vašich decibelů to klidně může vadit i sousedům o patro výš. Na druhou stranu, u chlapů je to problém, kdežto u ženských je to hnus, takže jsme na tom chlapi zase líp.

Chrápání nastává většinou v hlubokém spánku, když se vám něco zdá, když máte rýmu, ale taky třeba z nezdravého stravování, kouření, nebo přehnaného chlastání. Ačkoli je příčin více, výsledek je vždycky stejný, nepříjemný prasečí zvuk který se line z vašeho hrdla. Z lékařského hlediska je příčinou chrápání ztráta svalového napětí v jazyku a čelistech. Proto chrápete nejvíce když ležíte na zádech, protože čelist poklesne dolů (polopaticky, otevře se vám huba) a jazyk mírně zapadne do hrdla.

Podle studií je dokázáno, že chrápající člověk může probudit vlastním chrápáním i sám sebe, ale ruku na srdce, stalo se vám to někdy? Studie mi přijde trochu vycucaná z prstu. Pokud nás vlastní chrápání probudí, neprobudí nás onen chrčivý zvuk, ale to že se z chrápání na okamžik zadusíme. Což může být i varování před nezdravým stylem života, ale ve většině případů je zcela neškodné a jediný problém je v tom, že chrápající obtěžuje okolí.

Když s chrápáním chcete něco udělat, existuje řada cest, z nichž některé jsou složitější a některé jednodušší. Tou nejjednodušší formou je lehnout si na břicho nebo na bok (i když na boku se chrápe taky docela dobře) a před spaním si ještě zopakovat: Ležím na břiše (na boku) a tak zůstanu. Časem si to nacvičíte tak, že toto předsevzetí budete nevědomky dodržovat i ve spánku a zůstanete v „bezpečné“ poloze. Dalším, ale docela drastickým způsobem je všití třeba gumového míčku na záda pyžama, kdy vám ležení na zádech bude nepříjemné a automaticky se otočíte do jiné polohy. Nicméně, určitě znáte ten vtip o ženské, která přivazovala manželovi na záda hrnec.

Existují ale i další metody, jako například tyhle. V ložnici zvyšte vlhkost vzduchu. Pomůže vám to v lepším dýchání a tím pádem sníží možnost chrápání. Nebo zkuste tohle, nějakou dobu, tak dvě až tři minuty si dejte ruku pod bradu a tlačte do ní čelistí. Jazyk při tom zapírejte o přední zuby. Další možnost kterou jsem pro vás vyčetl je fakt dobrá a hodně se mi líbí. Spočívá v tom, že před spaním si párkrát tiše vzdychněte. Nicméně, takové ááách si často říkáme při jedné velmi příjemné věci, takže pokud vaší přítelkyni, manželce (či milence nebo náhodné kolemjdoucí) vadí že chrápete, tak s ní obcujte do vyčerpání. To povzdechnutí z vás jistě párkrát vylítne a ačkoli vám to v chrápání třeba vůbec nepomůže, tahle možnost je fakt příjemná. Aneb dobrý sex vyléčí všechno.

Pokud ani jedna z možností nezabere, zkuste pořídit partnerce špunty do uší. Za prvé neuslyší vaše chrápání a za druhé si při ranním sexu nevšimne že ji říkáte Blanko, ačkoli se jmenuje Monika.

Poslední možností jak se chrápání zbavit je nepříjemná operace. Tedy, nevím zda je nepříjemná, ale něco jako operace asi moc příjemné nebude. Chirurgicky lze chrápání vyřešit dvěma způsoby. Tím prvním a méně nepříjemným je operace laserová. Ta se provádí tak, že vám lékař znecitliví patro a následně laserem upraví jeho tvar tak, abyste nechrápali. Po operaci chvíli trvá než si zvyknete na tvar nového patra. Nicméně pořád lepší než nosit speciální rovnátka, která vám též zamezí v chrápání. Další metodou je klasická chirurgie, nicméně operací proti chrápání je několik typů a my nejsme lékařský magazín. Operace proti chrápání ale vždycky souvisí s nosem, hrtanem, nebo jazykem.

Pak existuje věc, která se jmenuje prevence. Ta je ale společensky naprosto nepřijatelná, no považte: Nepít? Nekouřit? Zdravě se stravovat? Chodit brzy spát? To už raději chrápat.