Jak se co dělá, je otázka která zajímá především děti. Děti jsou velmi zvídavé a neustále se zajímají o to, jak se co dělá. Chodí za svými rodiči a ptají se jich, jak se to dělá. Nejsou to však jen děti, koho zajímá, jak se co dělá.
Mnohdy si vyrazíme s přáteli posedět na pivo. Jednak bereme posezení u piva s přáteli jako relaxaci, a jednak nám může na mysl přijit zajímavá otázka. Ano, je to ona již několikrát zmiňovaná otázka, jak se co dělá. Sedíme, upíjíme lahodného piva a přemýšlíme, jak se pivo dělá.
Konkrétnější v tomto případě bude, položit si otázku jak se dělá pivo? Samozřejmě, že všichni víme o výrobě piva probíhající v pivovaru. Tam se pivo opravdu vyrábí a poté distribuuje do obchodů a hospůdek.
Zajímá vás tedy, co se děje uvnitř v pivovaru? Tento článek vám přiblíží, jak se dělá pivo. Zasvětí vás do tajů tradiční výroby piva. V minulosti se pivo vyrábělo řemeslně. V 19. století ovšem vstoupil do pivovarů technický pokrok a pivovary se tak stávají průmyslovými.
V České republice se stal prvním průmyslovým pivovarem v roce 1842 Plzeňský Prazdroj. Postup výroby piva se liší v každém pivovaru. Výrobní postup je ovlivněn tím, zda se pivo vaří tradičně, či se vaří rychlou moderní technologií. Každý pivovar má svůj výrobní postup, který je něčím specifický a odlišný. Tato specifikace dává poté každému pivu jinou chuť a specifické vlastnosti.
Než se v pivovaru pustí do výroby piva, musí mít připravené základní suroviny. Základními surovinami jsou voda, slad a chmel. Nejvíce je potřeba k vaření piva vody, jelikož množství vody přímo ovlivňuje kvalitu piva. Slad je v podstatě naklíčené a usušené obilné zrno ječmenu. Chmel pivo konzervuje, dodává mu hořkou chuť a chmelovou vůni.
Jak se co dělá – pivo
● Varna
Pokud máme připravené základní suroviny, můžeme přejít do varny. Varna je srdcem každého pivovaru. Ve varně vzniká mladina. Jsou zde umístěné nerezové varné nádoby a kádě. Objemová velikost varných nádob a kádí se pohybuje okolo 100 – 200 hektolitrů.
Proces přípravy piva ve varně probíhá ve dvou etapách. Každá etapa má svou vlastní varnou káď. Ve vystírací kádi se smíchá sladový šrot s vodou a vznikne rmut. Poté přichází na řadu rmutovací pánev, v této pánvi se rmut zahřívá po různě dlouhou dobu na různou teplotu.
Po zahřátí rmutu přichází na řadu scezování. V scezovací kádi se uvařená směs scedí a získá se sladina. Po scezení dochází k chmelovaru. Sladina se musí uvařit s chmelem, chmel se přidává v několika etapách a vznikne mladina. Jedna várka trvá 10 – 12 hodin.
● Chlazení mladiny
Před hlavním kvašením piva, musíme nechat mladinu vychladnout. Mladina se musí vychladit na vhodnou teplotu, aby se mohly přidat kvasnice. Uvařená mladina se odčerpá na vířivou káď. Ve vířivé kádi se oddělí kaly. Poté se mladina ochladí na chladiči na potřebnou teplotu.
● Hlavní kvašení
Do zchlazené mladiny se musí přidat pivovarské kvasnice. Kvašení probíhá v otevřených kádích při teplotě do 10 stupňů Celsia. Kvasinky promění během kvašení většinu cukru na alkohol, oxid uhličitý a některé vedlejší produkty. Hlavní kvašení piva probíhá 6 – 10 dní. Po této době vzniká zelené pivo.
● Dokvašení
Zachlazené zelené pivo se umísťuje do ležáckých sklepů. Zde je uzavřeno pod tlakem v tancích. Během ležení pivo dozrává a dokvašují zbytkové cukry. Pivo je přirozeně syceno oxidem uhličitým. Dotváří se tak pěnivost piva, chuť, vůně a říz. Ležení trvá podle druhu piva 30 – 60 dní a probíhá při teplotě 1 -5 stupňů celsia. Chlazení probíhá strojně.
● Filtrace
Po dokvašení prochází pivo filtrací. Filtruje se na křemelinovém filtru. Pivo je filtrací zbaveno zbytku kvasnic. Poté musí ještě proběhnout mikrobiologická filtrace, která zbaví pivo všech mikroorganizmu.
● Stáčení a expedice
Po splnění všech předešlých kroků se pivo stáčí. Většinou se stáčí do skleněných lahví, plechovek či standardizovaných KEG sudů.